Publikace Společnosti E / Epilepsie a dítě / Pedagog a dítě s epilepsií

Podpůrná opatření ve vzdělávání. Asistent pedagoga

„Jelikož jsme ve druhé třídě měli problémy s učením, co se týče psaní diktátů, čtení, různých pracovních činností pod časovým tlakem, chtěla jsem nechat Jonáše vyšetřit ve speciálně pedagogickém centru. Na základě vyšetření bylo doporučeno, aby škola požádala o asistenta pedagoga na celou dobu vyučování.
Do té doby jsem s třídní učitelkou vycházela velice dobře, velmi jsem oceňovala její přístup k Jonášovi, její trpělivost a vlídnost. Volaly jsme si, vše spolu řešily a myslím, že to klapalo. Jakmile jsem donesla do školy papír z poradny, že je doporučen asistent, paní učitelka tím zřejmě byla nemile překvapena a řešila se mnou, zda Jonáš vůbec asistenta potřebuje. Že to přeci celkem zvládá a ona mu dá na vysvědčení z českého jazyka tedy dvojku… Copak nepochopila, že vůbec nejde o známky, že je sice hezké, že druhou třídu tak nějak zvládl, ale od třetí třídy trošku přituhuje v učení a on zvládat zřejmě přestane?“

V prvním stupni podpůrných opatření si sama škola zpracovává plán pedagogické podpory. V případě, že jsou dítěti přiznána podpůrná opatření druhého stupně, je nutné vypracovat individuální vzdělávací plán, který vypracovává škola již ve spolupráci se školským poradenským zařízením.

Důležitou podmínkou úspěšnosti vzdělávání dětí s epilepsií v předškolním období je nejen vhodná volba vzdělávacích metod a prostředků, jež jsou v souladu s podpůrnými opatřeními, ale i uplatňování profesionálního přístupu učitele, popřípadě učitelů, kteří se na vzdělávání dítěte s epilepsií podílejí. V neposlední řadě je také nutné vytvořit dobré podmínky pro pozitivní přijetí takto nemocného dítěte v kolektivu ostatních dětí. Škola by v takovém případě měla navázat jak úzkou spolupráci s rodiči dítěte s diagnózou epilepsie i s rodiči ostatních dětí, tak i začít těsně spolupracovat s dalšími odborníky a se školskými poradenskými zařízeními.

Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech práce s dítětem. Někdy je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání dítěte domluvilo více pedagogů. Pak je vhodné vytvářet plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má dítě (žák) problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, do organizace vzdělávání dítěte i do jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/pedagogy o tom, jak s dítětem pracuje/pracují a s jakým úspěchem. (Škola může mít jiný způsob zápisu těchto opatření. Zpracovávat PLPP není zákonnou povinností, školy využívají různé systémy předávání informací, které používají v souladu s opatřeními GDPR.) Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po třech měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak se škola s rodiči domluví na návštěvě školského poradenského zařízení, tj. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra.

Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb. Na základě vyhodnocení všech podkladů, se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), poradna dítě vyšetří, aby mohla jeho speciální vzdělávací potřeby odborně posoudit.

Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole tzv. doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.

Podpůrná opatření mohou zahrnovat:

  • Úpravu metod a forem vzdělávání žáka.
  • Podporu školním poradenským pracovištěm.
  • Úpravu obsahu vzdělávání a případně úpravu výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná.
  • Změny v organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, zařazení častějších přestávek, počet žáků ve třídě nebo skupině…).
  • Individuální vzdělávací plán.
  • Zapojení asistenta pedagoga, dalšího pedagogického pracovníka, školního psychologa či školního speciálního pedagoga.
  • Podporu pro žáka – např. průvodce pro orientaci v prostoru, osobního asistenta nebo přítomnost další osoby.
  • Metodickou podporu v intenzivní podobě ze strany školského poradenského zařízení po dobu šesti měsíců – např. pravidelnými návštěvami a konzultacemi zaměstnance poradny přímo ve škole.
  • Doporučení ohledně hodnocení žáka – školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání.

Plán pedagogické podpory nebo individuální vzdělávací plán by rozhodně neměl být jen formálním „kusem papíru“. Měl by být sepsán tak, aby skutečně funkčně sloužil vám pedagogům při práci. Zároveň by s ním vždy měl být seznámen rodič i žák či student a všemu v dokumentu by měli plně rozumět.

„Nástupem na druhý stupeň Jonášovi asistentka zůstala. Máme mladého, bezdětného pana učitele, děti ho zbožňují, je velice aktivní a dobře učí – pouze komunikace mezi námi dvěma není, tak jak bych si představovala, ale to bych asi chtěla moc :–) Řeším tedy vše s asistentkou a ona zase s panem učitelem. Myslím si, že jemu to tak více vyhovuje.“

V čem může žákovi s epilepsií pomoci asistent pedagoga?

V legislativě jsou uvedeny následující činnosti, které vykonává asistent pedagoga:

  • Zajišťuje přímou pedagogickou činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřenou na individuální podporu žáků.
  • Zajišťuje podporu žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a přípravě na výuku. Žáka přitom vede k nejvyšší možné míře samostatnosti.
  • Zajišťuje výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků žáků.
  • Zajišťuje pomocné výchovné práce zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
  • Zajišťuje pomocné organizační činnosti při vzdělávání skupiny žáků se SVP.
  • Pomáhá při adaptaci žáků se SVP na školní prostředí.
  • Zajišťuje pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci a komunitou, ze které žák pochází.
  • Zajišťuje nezbytnou pomoc při sebeobsluze a při pohybu během vyučování i při akcích pořádaných školou.
  • Zajišťuje pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se SVP

Možností podpory je samozřejmě více, vždy záleží na konkrétní situaci a potřebách daného žáka. Asistent pedagoga může také pracovat v družině, může podporovat děti se SVP na akcích pořádaných školou apod.

V současné době je možné využívat tzv. „sdíleného asistenta pedagoga“, což v praxi znamená, že asistent může při výuce podporovat více dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Rodiče se tedy mohou domluvit s vedením školy na možné pomoci asistenta, který je např. ve třídě z důvodu přítomnosti žáka s vážnějším handicapem (tělesné postižení, autismus aj.). V poslední době jde vývoj situace s pedagogickými asistenty tím směrem, že asistenti podporují učitele v práci s heterogenní skupinou žáků. Upouští se tedy od modelu tzv. „jeden na jednoho“, kdy se asistent věnoval jen žákovi se SVP. Naopak v současné době se začíná klást důraz na potřebu většího kontaktu pedagoga s žákem se SVP, takže např. asistent pedagoga dle instrukcí učitele pracuje se třídou či skupinou žáků, aby měl učitel více prostoru a času na práci se žákem se SVP. Pro děti s epilepsií to může být výhodné i z toho důvodu, že děti i učitelé přestávají řešit, „čí ten asistent ve třídě je“, a začínají asistenty vnímat jako přirozenou součást života třídy.

„Nyní Anežka navštěvuje integrovanou školku, kde je pod dohledem asistenta pedagoga. Ačkoliv kvůli snížené imunitě dochází do školky jen zřídka, a to jen na dopoledne, je znát, že kolektiv dětí jí dělá dobře. Oproti svým vrstevníkům je velmi rychle vyčerpaná, unavená, velice těžko navazuje kontakt, ale těší nás, že se postupně mezi děti zapojuje a do školky se začíná těšit, hlavně na paní asistentku.“

Specifika vzdělávání dětí s epilepsií v předškolním věku →

Obsah publikace